cesky  english  deutsch
Ájurvéda není jen exotické wellness 
Rozhovor s Petrem Pletichou o ájurvédském přístupu ke zdraví a nemoci.
Jan Honzík pro Magazín Maitrea (říjen 2013, nezkrácená verze)

Petr Pleticha vystudoval ájurvédu v Londýně na Mayur University, pobočce Manipal University India pro studia ájurvédy. Díky svému zájmu o hindštinu a sanskrt, védskou kulturu a její duchovní dědictví strávil v Indii přibližně tři roky také jako učitel angličtiny, poutník a student. V Indii vykonával ájurvédskou praxi v nemocnici SDM Udupi a na klinice svého učitele, Dr. Ákáše Kembhavi. Ájurvédu se snaží zprostředkovávat s ohledem na zachování jejích tradičních hodnot, znalostí medicíny, filozofie a etických zásad. Provozuje soukromou praxi v západních Čechách, kde zakoupil starou faru a předělává ji na  ájurvédské centrum. 


petr-pleticha-ajurvedaPetře, mohl bys prosím vysvětlit, co je to ájurvéda?
Ájurvéda je tradiční léčebný systém vycházející z Véd, který je po staletí předáván z učitele na žáka a je obohacovaný moderními výzkumy. Vychází z indické filozofie, aplikované pro potřeby lékařství. Ájurvéda není jen nějaký wellness, ale učí nás, jak zaopatřit svoje tělo a mysl tak, aby co nejlépe sloužily svému účelu.

Jak je z pohledu áyurvédy chápáno zdraví člověka?
Zdraví je chápáno jako správná funkce dóš, správná funkce dhátu, tj. sedmi typů lidských tkání, správná funkce metabolického ohně, správná funkce vylučování odpadních látek a správná funkce smyslových orgánů a mysli.

Co jsou to ty dóši?
Dóši jsou součástí celého systému ájurvédské medicíny a jejich hlubší pochopení vyžaduje širší vědomosti. Jazykový význam slova dóša poukazuje k oslabení rovnováhy organismu. Zjednodušeně můžeme dóši chápat například jako vlastnosti tělesných tekutin, které svým působením ovlivňují tkáně a udržují homeostatické mechanismy podle metabolického typu každého jedince. Dóši jsou kombinací základních elementů – země, vody, ohně, vzduchu a prostoru, ze kterých se podle áyurvédy skládá celé univerzum. Tělesné dóši se nazývají váta, pitta, kapha a mentální sattva, radžas a tamas.

Jak je chápána v ájurvédě nemoc?
Samozřejmě to lze říct tak, že nemoc je opakem zdraví. Ájurvéda zná asi dvanáct různých jmen pro nemoci. Můžeme to také popsat pomocí různých příčin nemocí. Jednou z příčin nemocí jsou škodlivá spojení s předměty našich smyslů. Budu-li  například dlouho hledět do slunce, tak mi to poškodí zrak, když se budu přejídat nebo pít moc alkoholu, tak mi to uškodí zase jinak... Jiným typem příčin jsou mentální postoje jako třeba výčitky či sebeobviňování, nebo takové jednání, o němž podvědomě víme, že bychom neměli konat, a přesto je konáme. Toto se také projevuje ztrátou schopností rozlišovat, setrvat s tím, co je pro nás vhodné, pamatovat si zkušenosti a jednat podle nich v různých situacích. Další příčinou nemocí je čas – stárneme, ovlivňují nás roční období apod.

Je pravda, že každý člověk má podle ájurvédy svoji jedinečnou konstituci a pro každého znamená nastolení rovnováhy organismu vlastně něco jiného?
Ano. Nejprve se snažíme vyšetřit metabolický typ daného člověka (tzv. prakrti) – jeho přirozenou konstituci. Metabolický typ je předaný tělesnými vlastnostmi matky a otce. Proto někteří rodiče v Indii podstupují před aktem početí očistné kůry, aby pročistili své dóši a předali tak dobré zdraví svým potomkům, aby jim předali dobrou matrici. Nerovnováha v systému rodičů se může projevit i při reprodukci a projevit se v genetické výbavě dítěte, jak bychom řekli v termínech západní medicíny. To považuji za velmi důležité, i z hlediska předcházení různým civilizačním chorobám.

Mohl bys nějak jednoduše vysvětlit základní principy, s nimiž ájurvéda pracuje?
Východiskem je indická filosofie, jak už jsem zmínil. Základními prvky ájurvédského systému jsou tři gunysattva, radžas a tamas, pomocí kterých definujeme vlastnosti naší mysli s ohledem na zdraví. Potom paňčamahábhúta – pět veleživlů: prostor, vítr, oheň, voda a země, které určují vlastnosti hmoty, dále tři dóši o nichž již byla řeč, sedm dhátu – sedm typů lidských tkání, třináct metabolických ohňů a tělesné odpadní látky.

Jak provádíš diagnostiku u svých pacientů?
Co se týká anamnézy pacienta, postupuje ájurvéda podobně jako západní medicína. Obvykle se provádí osm základních vyšetření, při nichž zkoumáme moč, stolici, jazyk, tělesné zvuky, kůži, smyslové orgány, oči a celkovou tělesnou stavbu. Zabýváme se tím, jaké vnější prostředí člověka ovlivňovalo, zda vyrůstal ve městě, na venkově, jaké je jeho povolání apod. Zjišťujeme, v jakém ročním období či v jaké fázi dne pacientovy potíže vznikají. Velmi důležité je vyšetření metabolického ohně, který bychom snad mohli pro přiblížení přirovnat k enzymatickému a hormonálnímu systému dle západní medicíny. Během úvodního vyšetření zároveň vysvětlujeme pacientům základní principy a postupy, aby léčbě rozuměli a mohli si sami lépe regulovat své zdraví a rovnováhu organismu.

Jaké jsou základní léčebné postupy a procedury?
Ájurvéda má v zásadě tři způsoby léčení. Jedním je léčení, které bychom mohli nazvat duchovní, tzv. daiva vjapášraja. Může to být například půst, vykonání pouti či oběť v chrámu. V Indii se to běžně používá. Dalším typem léčení je tzv. sattva avadžaja, jejímž smyslem je probudit vyvážený sattvický princip. To zahrnuje především konzultace či poradenství v oblasti duševního zdraví, což bylo tradičně součástí praxe ájurvédských lékařů. Já třeba pacientům doporučuji v tomto ohledu jógu, relaxační cvičení, vytvoření si nějakého duchovního prostoru doma a podobně. Patřila by sem i meditace, ale mnoho mých pacientů není na tento typ léčby připraveno. Vlastně je to taková psychologická podpora, která v člověku probouzí ty dobré vlastnosti. Třetí typ léčení spočívá v používání bylin, léčiv, různých terapií nebo chirurgických nástrojů.

A jaká léčiva a chirurgické nástroje používáš?
V ájurvédě používáme tradiční ájurvédská léčiva rostlinného, nerostného i živočišného původu. Chirurgické nástroje nepoužívám, to patří do tradice Dhanvantara – to je škola chirurgie, což je další specializace. Zde se pacienti mohou obrátit na klasickou západní medicínu, která je v tomto ohledu velmi rozvinutá.

Jaké konkrétní procedury se v ájurvédě používají?
V ájurvédě existuje mnoho systematických postupů léčby, ale pro jednoduchost popíšu alespoň šest základních terapií, které zahrnují postupy redukce nebo naopak vyživování tkání,vysušování  nebo naopak změkčování, uvolňování promaštěním (aplikujeme masti, oleje vnitřně i zevně), potní proceduru nebo zadržování tekutin v těle (při průjmech, krvácení atd.). Terapeutické postupy se také rozdělují na tzv. šamana a šódhana. Ty první spočívající ve zmírňování projevů nemoci, kdy léčíme nerovnováhu dóši, postupujeme pozvolna a mírně. Šódhana představuje pět očistných terapií (tzv. paňča-karma), které vedou k vykořenění původu nemocí. Paňča-karma zahrnuje léčebné projímání, zvracení, enema, terapeutické pouštění krve a nosní terapii.

Lze aplikovat ájurvédskou léčbu se stejnou účinností v Indii a na Západě?
V zásadě ano, nicméně lze říci, že v Indii jsou pacienti většinou ochotní přizpůsobit své návyky doporučené léčbě více než lidé na Západě a v tomto ohledu je léčba efektivnější. Co se týká účinnosti ájurvédských principů a léčiv, řekl bych, že je to v zásadě stejné tady i v  Asii, neboť pracujeme se zákonitostmi základních elementů a ty jsou všude stejné. Je nutno pouze přihlédnout k vlivu rozdílného podnebí.

Jak ses stal ájurvédským lékařem?
Se vší pokorou  musím říci, že ájurvédským lékařem se člověk stává postupně, není to jen o získání diplomu. V Indii se říká, že než se stane člověk lékařem, musí vidět zemřít sto lidí. Tím není míněno, že by zemřeli jeho vinou, ale je prostě potřeba získat rozsáhlé zkušenosti.

A jak ses k ájurvédě vůbec dostal? 
Když mi bylo jednadvacet, tak jsem se dostal poprvé do Indie a tu zemi jsem si oblíbil. Začal jsem studovat hindštinu a sanskrt a do Indie jsem se opakovaně vracel. Chtěl jsem mimo jiné překládat některé lékařské texty a vědět, jak se tam postarat o své zdraví, a tak jsem začal studovat ájurvédu.

S jakými nemocemi či obtížemi se na tebe mohou lidé obrátit? Specializuješ se na něco?
Většinou léčím chronické, degenerativní a autoimunitní potíže, ať už ve formě doplňkové, či hlavní léčby. Často přicházejí lidé, kteří se léčí dlouhodobě, ale běžná západní medicína jim nepomáhá. Léčím například potíže se zažíváním či kožní choroby, bolesti zad, kloubů, stres a jiné. Nejlepší léčba je ovšem ta preventivní, kdy radíme lidem, jak si udržet zdraví a vitalitu pomocí vhodného životního stylu.

Mohl bys dát na základě ájurvédy nějaké obecné doporučení pro zachování dobrého zdraví?
V praktické rovině mluvíme o čtyřech základních pilířích zdraví, kterými jsou správné stravování, správné nastavení aktivit, jak pracovních, tak volnočasových, správný spánek a vyvážený sexuální život. V těchto čtyřech oblastech pak hledáme onu vyváženost, která odpovídá konkrétnímu člověku a jeho metabolickému typu.


Kontakt:
B.Sc (Hons) Ayurveda Petr Pleticha
Soukromá ájurvédská praxe
http://www.sattvika.cz/