4.6 Články a odkazy
4.7 Podpořte nás
5. Kurzy a skupiny
5.1 Kurzy a skupiny v Lávce
5.2 Aktuální nabídka
[plus bude odkaz na detail kurzu na samostatné stránce]
5.3 Lektoři
5.4 Přihláška
6. Věda a výzkum
6.1 Výzkum mysli
6.2 Všímavost / mindfulness
6.3 Meditace
6.4 Buddhismus a psychologie
6.5 Bioenergetika
6.6 Odkazy
6.7 Podpořte nás
 Jan Honzík, PhD. psychoterapeut doprovázející lektor |
 Mgr. Boleslav Keprt psychoterapeut a doprovázející |
 MUDr. František Soukup psychiatr psychoterapeut |
|
Hlavním cílem psychologické a spirituální pomoci, kterou nabízíme těžce nemocným a umírajícím, je, aby odcházeli z tohoto světa důstojně a v klidu, smířeni se svou situací, se svým okolím a sami se sebou. Nabízíme psychologickou a spirituální podporu formou psychoterapie, doprovázení a poradenství: ► Lidem, kteří čelí těžké nemocí ohrožující jejich život, lidem na sklonku života a umírajícím
Čemu se můžeme společně věnovat: reflektování života (důležití lidé, situace, události); jak přijmout, že můj život končí; uzavření záležitostí, smíření s okolím, odpuštění, vyjádření vděčnosti a lásky, silné emoce (strach, zlost, smutek, deprese, bezmoc), jak zacházet s bolestí, jak učinit zbývající čas smysluplným, podpora rodiny a přátel, vhodné prostředí pro umírání, jak bych si přál/a zemřít, co bude po smrti, rozloučení... Budeme se věnovat také dalším tématům, která jsou pro vás důležitá. ► Rodině a blízkým, kteří pečují o umírajícího či těžce nemocného Čemu se můžeme společně věnovat: jak mohu pomoci blízké osobě, která je těžce nemocná nebo umírá; jak být s umírajícím v posledních okamžicích jeho života, co říkat a co neříkat nemocnému, co říkat dětem, zaplavující emoce (smutek, agrese, strach, bezmoc), je toho na mne moc, kam se obrátit o pomoc... ► Těm, kterým zemřel někdo blízký ► Profesionálům a dobrovolníkům, kteří pečují o umírající či těžce nemocné Čemu se můžeme společně věnovat: jak sdělovat nepříjemné zprávy, zvládání silných emocí u pacienta/klienta, doprovázení umírajících v posledních okamžicích života, otázky kolem euthanasie; soucit, empatie a jejich hranice; jak si nenosit práci domů a chránit se proti vyhoření, psychohygiena, rozloučení se s pacientem/klientem, vyrovnání se s jeho odchodem, jak zacházet s tělem zemřelého... ► Lidem, pro které je smrt aktuální téma, i když s ní nejsou přímo konfrontováni Nabízíme tématické kurzy, workshopy, semináře, případně individuální psychoterapii. |
 |
„Existují v zásadě dva způsoby, jak se vyrovnat se smrtí, dokud jsme naživu. Buď ji můžeme ignorovat, nebo se k ní postavit čelem a jasně o ní uvažovat, abychom zmenšili utrpení, které může přinést... Stejně důležité jako příprava na vlastní smrt je pomáhat druhým, aby umírali dobře a klidně. Jako novorozené děti jsme byli všichni bezmocní a nepřežili bychom bez lásky a péče, které se nám dostalo. Ani umírající nejsou mnohdy schopni sami sobě pomoci, a proto se jim snažme ulehčit v jejich potížích a úzkosti, jak jen můžeme." J. S. 14. Dalajlama |
||
| Přijetí vlastní konečnosti Smrt je nevyhnutelnou součástí života. Je jisté, že jednou zemřeme, jen nevíme kdy. Přesto se myšlenkám na svůj konec většinou raději vyhýbáme. Je to pochopitelné – umírání často přináší bolest a trápení, zatímco lidská mysl přirozeně hledá, co je pro ni příjemné. Na druhou stranu, konfrontace s nepříjemnými aspekty života nám může otevřít nové obzory a mnohdy ovlivňuje ve svých důsledcích naší existenci pozitivně. Umírání jako cesta k vnitřnímu uzdravení Uvědomění si vlastní smrtelnosti se může stát prostředkem k hlubšímu uzdravení, ke získání vnitřní celistvosti a k objevení toho, co je pro nás skutečně důležité. Smrt nastavuje zrcadlo našemu způsobu života. Pokud se tohoto pohledu nezalekneme, získáme příležitost využít co nejsmysluplněji čas, který máme k dispozici. Důstojné završení života Stáří, nemoc ani smrt nemusí být doménou utrpení. Přinášejí bezpochyby své těžkosti, které nechceme zlehčovat. Umírání však také může znamenat důstojné završení života, přirozený přechod či dokonce konečné osvobození, jak říká americká thanatoložka a zenová mistryně Roshi Joan Halifaxová, Ph.D. |
|
| Hlavním cílem psychologické a spirituální pomoci, kterou nabízíme těžce nemocným a umírajícím, je, aby odcházeli z tohoto světa důstojně a v klidu, smířeni se svou situací, se svým okolím a sami se sebou. Abychom k tomu mohli co nejlépe pomoci, držíme se při své práci následujícíh principů: ► vycházíme v prvé řadě z psychických a duchovních potřeb pacienta; ► snažíme se o vytvoření důvěrného prostředí a přirozeného mezilidského vztahu s nemocným / umírajícím člověkem; ► respektujeme pacientovy hodnoty a přesvědčení o povaze života a smrti; ► doprovázíme nemocného / umírajícího s empatií a soucitem; ► pomáháme přijmout i nepříjemnou pravdu a zůstáváme přitom sami sebou; ► snažíme se o bezvýhradné a láskyplné přijetí všech pacientových emocí (včetně agrese, bezmoci, strachu); ► přijímáme danou situaci bez ambicí ji nějak zásadně vyřešit či změnit; ► pomáháme najít nemocnému smysl v posledních etapách života; ► vedeme nemocného / umírajícího k uzavření nedořešených záležitostí, usmíření s okolím a k rozloučení se; ► pomáháme navodit pacientovy pozitivní stavy mysli (přijetí, smíření, soucit, laskavost, radost z toho, co se v životě povedlo). Ke stažení v pdf: Principy při doprovázení umírajících (Jan Honzík, Ph.D.) |
|
|