 |
Smrt – průvodce a spojenec Smrt je nevyhnutelnou součástí života. Je jisté, že jednou zemřeme, jen nevíme kdy. Můžeme na to být připraveni? V rámci kurzu budeme pracovat s vědomím vlastní smrti, abychom ji učinili svým spojencem na cestě životem a byli lépe připraveni, až skutečně přijde. Přijetí vlastní pomíjivosti je také předpokladem smysluplné podpory při doprovázení umírajících. Co bude součástí programu: - Jaké to bude, až budu umírat? Technika inspirovaná americkou thanatoložkou a zenovou mistryní Joan Halifaxovou a její knihou Being with Dying - Smrt jako rádce - šamanská cesta inspirovaná učením Dona Juana. - Jak doprovázet člověka ve změněném stavu vědomí - technika inspirovaná A. Mindellem a procesově orientovanou psychologií. - Snění a barda. Práce se sny jako příprava na procházení posmrtnými stavy. - Zčeřené vlny našeho života - jak splatit své dluhy a do čeho investovat? Technika inspirovaná knihou amerického existenciálního psychologa I. D. Yalloma Pohled do slunce a zákonitostmi karmy - Meditativní setkání s pomíjovostí a vylaďování pozitivních stavů mysli - buddhistické techniky "nesmrtelnosti" - Sdílení osobních témat a diskuse o praktických aspektech umírání v Čechách |
Termíny: 28. únor - 2. březen 2025 Kurz začíná se v pátek v 17:30 a končí v neděli kolem 13 hodiny. Lektoři: Jan Honzík a Slávek Keprt Místo konání: Centrum Lávka, Kafkova 10, Praha 6 Kurzovné: 4200 Kč Ubytování: zajišťující si účastníci individuálně dle vlastních potřeb a preferencí Strava: možno pořídit v okolních restauracích Počet účastníků: max. 12 ► přihláška |
|
Ohlasy účastníků "Děkuji za jedinečný a hodnotný kurz po lidské i tematické stránce. Oba lektoři byli citlivými, profesionálními průvodci. Děkuji všem zúčastněným za otevřenost, upřímnost a ochotu sdílet své příběhy i naslouchat těm ostatním. Atmosféra na kurzu byla příjemná, bezpečná, soustředěná, nehodnotící. Jsem ráda, že v některých momentech nechyběl ani humor, který dodal celému setkání lehkost. Postupně jsem na sobě pozorovala, kolik dalších témat mi vedle smrti a odcházení vyvstává. A jak moc souvisejí s mým dosavadním životem a prioritami.
Tuto třídenní, po všech stránkách intenzivní zkušenost doporučuji každému, kdo se chce nad lidskou konečností/nekonečností nejen zamyslet. A to v optimálních podmínkách - dostatek času, prostoru, soustředění, pestrosti perspektiv... Z kurzu jsem odcházela klidná a hlavně naplno přítomná." ~ Irena Dubail
-- "Smrt není hrozivá, zlá a škaredá bytost. Dlouhá léta jsem si nedokázala představit její přítomnost a odmítala byť jen tu nejmenší myšlenku na ni. K mému podivení, je to krásná elegantní dáma, je spravedlivá. Rozhodla se trochu se mi přiblížit a snad se i spřátelit... V posledních třech letech mě navštívila celkem čtyřikrát, tiše prošla kolem mého života a pokaždé si s sebou odvedla někoho z mých blízkých a milovaných. Když ale viděla, jak hrozně trpím, milostivě poodhalila kousek svého závoje, kterým skrývá své tajemství, které se my smrtelníci nedozvíme. Jen si něco myslíme a rádi o tom mezi sebou hovoříme. Ta krásná dáma přišla i tři týdny před seminářem. A jak je již jejím zvykem, někoho mnou milovaného si odvedla. Na seminář jsem tedy odjížděla v akutním stavu nesnesitelné bolesti, truchlení a neochoty se otevřít. Řekla jsem si, že možná prostě odjedu. Zkusila jsem to. Hned první terapeutické cvičení mne naladilo a postupně se mi ulevovalo. Celý seminář byl souborem mnoha terapeutických technik a osvědčených meditací, sdílení mezi účastníky, Slávkem a Honzou. Do ničeho jsme nebyli nuceni, všichni dělali jen to, na co se cítili. Vše jen dobrovolně, můžeš následovat techniku, ale nemusíš. Chceš-li, sdílej, ale nemusíš. Celý seminář dokreslovala atmosféra překrásného prostředí Hradčan, kde i náš zrak byl velmi potěšen. Poprvé po těch třech týdnech poslední návštěvy paní smrti jsem konečně klidně a výživně spala. Konečně jsem cítila, jak to bolestivé svírání způsobené ztrátou povoluje. Přišel nadhled, smích a dokonce i radost. Přišla lehkost. To způsobila práce Honzy a Slávka." ~ Katka Janésková
---- "Naší prací je pečovat o seniory v domácím prostředí a setkání se smrtí, s různými obavami a strachem, s bezmocí, s klidem i jistotou, k tomu patří. Jsem vděčná, že jsme mohla spolu s kolegyněmi v bezpečném prostředí prozkoumávat naše vlastní postoje i strachy. Prožitky mě vedou k větší jemnosti. Věřím, že díky tomu můžeme být průvodcem člověku, který odchází a také být skutečnou podporou jeho blízkým. Děkuji za laskavé vedení Honzovi a Slávkovi i za tiché prostředí kláštera." ~ Hana V. "Děkuji za výjimečný kurz, jehož absolvování je pro mne samotného velkým překvapením... Smrt totiž pro mě profesně, ani osobně není tématem, které by mě k sobě nějak volalo. Vnímám, že jsem dlouhodobě se smrtelností v souladu a smrt beru jako přirozenou součást života. Nenesu si ani životem vědomě žádnou zkušenost, kterou bych v tomto směru potřeboval zpracovat. A tak když jsem narazil na kurz "Smrt - průvodce a spojenec", byla moje první reakce taková, že mně toto téma nezajímá. Tak. Hotovo. Jede se dál... A právě to byl, myslím, ten klíčový impulz, kdy jsem se rozhodl na kurz jet. Napadaly mě totiž otázky, proč mě téma smrti nezajímá? Není to jen vyhýbání se potenciálně nepříjemnému tématu? Proč se v naší společnosti o smrti tak málo mluví? Nestálo by za to v sobě tuto oblast trochu víc prozkoumat? No jasně. Jedu... A výsledek? Skvěle prožitý víkend na místě se silným geniem loci, pod laskavým vedením profesionálních průvodců - terapeutů, ve skupině lidí, se kterými jsme si díky trvale nastavenému bezpečí nechali nahlédnout do svých příběhů a prožitků. Měl jsem možnost vidět smrt i život z různých úhlů a zpracoval jsem si v sobě témata, ke kterým bych se jinde jen stěží dostal. Tolik silných ponorů do sebe za jeden víkend jsem snad ještě nezažil. Odjíždím unaven, ale posílen. O krok dál v přístupu ke smrti a o několik mílových kroků dál ve vděčnosti a v radosti ze života. Za to vše ode mě k vám směřuje velké díky." ~ Martin Růžička -- "Kurz vedený Honzou a Slávkem byl dobře organizovaný a vše plynulo v klidu a souladu. Konání kurzu v klášteře, který velmi přispívá k prohloubení vnitřního procesu a pochopení smrti má své opodstatnění. Síla hlubokého klidu, kterou bylo vše prodchnuto se děly obrovské vnitřní proměny. Díky technikám, kterými jsem prošla, lépe a citlivěji chápu doprovázení umírajících i sebe sama. Ve své profesi se také setkávám v přímé péči s klienty v paliativě a terminálním stadiu. Mohu tímto již potvrdit pozitivní vliv toho, co je v tomto kurzu předáváno formou přímého prožívání. Tím se totiž můj přístup posunul mnohem dál a potvrdili jste mi, že jdu správným směrem. Velmi děkuji." ~ Erika Čepelová -- Perfektně vedený a organizovaný seminář konající se v nesmírně okouzlujícím, klidném a duchovně nabitém místě mě prostřednictvím dotyku se smrtí přivedl opět k novým dimenzím života. Díky. ~ Standa Drda -- Díky kurzu jsem si znovu a silně uvědomil, jak moc je z hlediska budoucí smrti důležitá přítomnost. Že není nic důležitějšího, než být si stále plně vědom, co se v přítomném okamžiku děje: ve mně, se mnou a kolem mě. Kurz (konaný nadto v mimořádně krásném prostředí!) mne ztišil, stáhl dovnitř a do TEĎ. A umenšil můj strach ze smrti – i tím, jak nápaditě nabízel k procítění, prožití a sdílení různé fasety tohoto velkého tématu a inspiroval k dalším krokům. Děkuji Honzovi a Slávkovi za velmi citlivé průvodcovství. ~ Milan Ohnisko -- Ahoj Honzo a Slávku, ... K mému překvapení pořád ten seminář dojíždí, každou noc se mi zdá o smrti- v dobrém, nic děsivého. Seminář byl nenápadně silný. Setkala jsem se se svým absolutním plus i absolutním mínus svého života a jak jsem je tak ve svém nitru zkonfrontovala došlo k uzdravení mnoha ran, za silného spolupůsobení vaší přítomné soucitné pozornosti. To je vlastně to nejvíc, co můžeme druhým dát. To opravdu duši uzdravuje. ~ Kamila Kohoutová -- Ještě jednou děkujeme všem za setkání. Bylo to, jako by nás obklopovala jedna hřejivá náruč, která nás mateřsky objala v bolesti i radosti, ať už sdílené nebo prožívané tiše. Připomínáme si moudrou Smrt za levým ramenem a Život v každém okamžiku a "šťastny ať jsou všechny cítící bytosti ve všech směrech". Mrzelo nás, že jsme se nestihli se všemi rozloučit. Máváme všem vám, se kterými jsme to nestihli, srdečně dodatečně:-) Někde na kraji Mnichova Hradiště jsme se Zdendou zastavili a zarazili se nad spěchem, se kterým jsme odjeli z kláštěra. Otočili jsme to a jeli zpátky - rozloučit se a poděkovat místu a Duchu, který nás po celou dobu provázel. Zapadalo slunce a všechno do sebe. ~ Věrka a Zdeněk -- Téma smrti mě oslovuje už delší dobu. Vnímám ho jako moc důležité - jak pro mě samotnou, tak pro společnost. Myslím si, že je zapotřebí se občas zastavit a uvědomit si pomíjivost všeho, pocítit vděčnost a pokoru. Seminář Smrt – spojenec a průvodce byl pro mě dalším přiblížením se tomuto tématu. Přesto, že jsem si pročetla program semináře, neuměla jsem si moc představit, co se tam vlastně bude dít. Dělo se toho mnoho. Zážitků, sdílení, slz a smíchu bylo tak akorát a k tomu magické prostředí kláštera parádně dokreslilo atmosféru. Honza se Slávkem jsou lidé na správném místě a jsou – jedním slovem - báječní. Pod jejich citlivým, velkorysým a zároveň zábavným vedením jsem neměla problém se otevřít a sdílet. Ani chvilku jsem se nenudila. Po celou dobu jsem cítila atmosféru důvěry a bezpečí. Nejvíc ze všeho jsem si užila úkol, který plnil každý sám venku... Děkuju! ~ Markéta O. -- Kurz mi změnil pohled na smrt, pomohl ji přijmout do současného života a vzít ji opravdu za svého spojence, což mi ještě minulý pátek přišlo jako nemožné. Nevím dnes přesně, jak bych se zachovala, kdyby na mě nebo na moji rodinu nyní ukázala či sáhla, ale vnitřně z toho cítím menší úzkost a strach. A navíc se otevřela možnost o smrti nahlas mluvit. Bavilo mě sdílet jiné světy s ostatními z kurzu a díky tomu otevřít takovou tu svoji "ohrádku" kolem a nechat dveře otevřené... Ocenila jsem práci s tělem. Nechat tělo mluvit přes gesta mi přišlo jiné a úlevné. Sama za sebe mám pocit, že v "hlavě" jsem příliš moc. Nemám, co bych kurzu vytkla, přišlo mi, že to tak hezky plynulo i přes Honzův odjezd... Tak bych Ti ráda ještě jednou poděkovala, za to jak jsi tam s námi byl a taky za Tvůj smysl pro humor - ten mě bavil. ~ Olga Suchá -- Naprosto profesionálně a zároveň velmi laskavě vedený program, umožňující bezpečné zkoumání jak vlastního vztahu ke smrti, tak rovinu sociálního a kulturního tabu, které toto téma v našem prostředí (zpravidla) provází. Ve fantasticky zvoleném prostoru kapucínského kláštera, ze kterého dýchá klid a rozvaha staletí, jsem si znovu uvědomil, že jsme pouhými cestovateli Vesmírem a že je to tak zřejmě v pořádku. Mezi jinými zajímavými vhledy si odnáším dále zjištění, že o vlastní konečnosti nemůžeme uvažovat odděleně od kontextu života, který momentu naší smrti předchází. Pro mě osobně byl proto celý seminář více o životě a jeho smysluplném naplnění, než jak by se mohlo z prostého titulku na pozvánce programu zdát. Děkuji tedy srdečně Honzovi a Slávkovi za užitečně strávený čas na té mé vlastní cestě. ~ Michal Zemanec -- Kurz splnil a předčil moje očekávání. Pozitivním způsobem předestřel smrt a umírání jako něco, co může být v životě přínosem, nejen strašákem. Cítím po letech velkou úlevu z toho, že jsem konečně mohla o smrti otevřeně hovořit a netvářit se, že neexistuje. Kurz velmi šikovně ukázal, jakým způsobem má člověk přistupovat ke svému životu nyní, aby v budoucnosti nemusel litovat, že něco neprožil, nebo nenaplnil svůj život tak, jak by býval potřeboval. Ukázal cestu, jak i ve svém vlastním umírání člověk může být učitelem pro druhé. Též mě nadchla práce ve skupině, kterou jsem v takovéto formě zažila poprvé. Vyslechnout často nelehké osudy ostatních účastníků skupiny, prožít jejich obavy a smutky, to bylo něco, co člověka nenechá chladným a donutí ho podívat se na svůj vlastní život z jiné perspektivy a uvědomit si, že není jediný, kdo prožívá nějaké trápení. Můj velký obdiv zasluhují i terapeuti, kteří velmi trpělivým a citlivým způsobem celý kurz vedli. Kurz rozhodně doporučuji úplně všem , kdo mají potřebu mluvit o smrti a strachu z ní. Cítím se nyní s pocitem vlastní konečnosti rozhodně mnohem smířeněji než kdykoli před tím a smrt mě již přestala děsit. Díky moc. ~ Romana Venerová -- |
|
► Rozhovor s Honzou o smrti a umírání ► Dokument pro Český rozhlas On fakt někam odcházel se Slávkem - Příběh dobrého umírání v kruhu rodiny. Rozhlasový dokument s Terezou a jejím příběhem doprovázení umírajícího člena rodiny. Aneb jak si to udělat po svém. |
Psychologická a spirituální pomoc v obtížných životních situacích
Prostor pro sebepoznání, přijetí a změnu
